Tento rok si připomínáme 80. výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Připomínáme si hrdinský čin nejen členů výsadku Anthropoid, ale hrdinství stovek a tisíců prostých, a mnohdy bezejmenných hrdinů, občanů okupovaného zbytku Československa. Ti přesto, že si uvědomovali obrovské riziko, neváhali a pomáhali členům našeho výsadku. Bez nich by naši vojáci neměli žádnou šanci vykonat uvedený čin. Ti všichni zanechali odkaz pro budoucí generace: Za svobodu vlasti je nutné bojovat a před nikým neohýbat svoji páteř.

Je nutné také vzpomenout na obrovský teror, který němečtí nacističtí okupanti následně rozpoutali. Pod rouškou vyhlášeného stanného práva začali zatýkat a popravovat ty, kteří pomáhali našemu domácímu a zahraničnímu odboji, ty, kteří schvalovali atentát na představitele nacistické tyranie. Německá nacistická okupační mašinérie rozpoutala teror proti občanům okupované země s cílem zastrašit je a demoralizovat, pokořit je a srazit na kolena. K tomu ve velké míře využívala konfidenty, různé kriminální živly. Udavači byli prakticky na všech větších pracovištích, úřadech a mnohdy i mezi sousedy.

Musíme si přiznat, že se jim to ve velké míře podařilo. Fyzická likvidace našich občanů, rozpoutaný teror a udavačství, to byly prostředky, které zásadním způsobem změnily vztahy ve společnosti. Lidé byli zastrašeni, mnozí začali udávat ze strachu, jiní z momentálního prospěchu, nebo z donucení. Lidé přestali diskutovat se sousedy a známými o svých názorech, byli nedůvěřiví ke svému okolí. Uzavřeli se „do své ulity“. Tato situace také na dlouhou dobu ovlivňovala schopnost a efektivnost našeho domácího odboje vzdorovat účinně nacistické okupační moci.

Ano, je nutné připomínat hrdinské činy našich občanů, je nutné vzdávat hold hrdinům. Pro národ je však také nutné připomínat formy a metody používané okupační nacistickou mocí k rozbíjení jednoty národa, formy a metody, které vedly a vedou k zastrašování občanů a k tomu, aby se báli nejen obhajovat své názory, ale aby se báli své názory vůbec vyslovit.

Již delší dobu žijeme ve složitém období. Nejprve „doba kovidová“, kdy naše občany stíhal jeden nouzový stav za druhým, kdy naše masmédia byla plná zastrašujících a deprimujících informací o masových hrobech plných lidí zemřelých na „netopýří virus“, kdy byla přijímána opatření, která dělila občany ty očkované, a ti neočkovaní se stávali občany druhé kategorie.

V současné době je to přístup vlády k válce na Ukrajině, přístup k řešení (neřešení) energetické, finanční, ekonomické krize a k dalším problémům, které vedou k chudnutí našich občanů.

Opět se začíná používat cenzura, místo věcné diskuse a přesvědčování na argumentech a faktech. Likvidují se alternativní názory a prostředky pro jejich šíření. Za schvalování a publikování jiných názorů než vládních se vyhrožuje soudem, podporuje se udávání.